Koncepce vědy a výzkumu v oblasti bezpečnosti práce na údobí let 2011 - 2017

1. Východisko

Návrh koncepce výzkumu BOZP v obecné rovině vychází ze všech důležitých materiálů a dokumentů EU, WHO a vlády ČR, které se danou problematikou zabývají a které vytyčují celkové zaměření, cíle a priority. Dále se opírá o schválené dokumenty Rady vlády pro BOZP, MPSV i o poznatky a potřeby praxe.

Hlavním konkrétním zdrojem je materiál „Priority výzkumu a vývoje BOZP ve střednědobém výhledu“. Všech sedm uvedených priorit stále zůstává v platnosti. Pozitivní je, že řada navržených témat projektů na období 2008 – 2010 byla vyhlášena a také výzkumem je postupně realizována.

Koncepce také reaguje na souhrn poznatků z provedeného šetření ke splnění cíle do roku 2012 snížit pracovní úrazovost o 25 % mezi odbornou veřejností formou SWOT analýzy (slabé stránky, hrozby a významné příležitosti zvýšení úrovně BOZP).

2. Význam podpory výzkumu BOZP

Vlády ČR dosud více či méně efektivně podporovaly BOZP. Mezi priority zařazovaly zajištění bezpečnosti občanů a ochranu jejich životů, zdraví, práv a majetku. V programových prohlášeních dávaly najevo, že podpora péče o bezpečnost a ochranu zdraví občanů je nedílnou součástí politiky státu a že budou prosazovat efektivní a systémová řešení.

Vymezení dlouhodobých cílů politiky výzkumu a vývoje BOZP v resortu MPSV vychází z jeho zákonných kompetencí, z reakcí na politiku a přijaté strategické dokumenty EU i ČR.

Na úrovni EU stanovili experti zásadní otázky a problémy BOZP následujícího desetiletí:

• Změny v pracovním prostředí každé jednotlivé země EU,
• Reakce na tyto změny v praxi,
• Vývoj prevence muskuloskeletálních obtíží,
• Potvrzení ohrožení biologickými a chemickými riziky v pracovním prostředí,
• Budoucí role podpory zdraví na pracovišti,
• Jaké jsou znalostní mezery a potřeba nových výzkumných programů.

Současnost a budoucnost problematiky pracovního prostředí úzce souvisí se změnami ve společnosti a představují 5 oblastí:

1. Sociální změny jako jsou demografický vývoj a věk pracovníků, gender problematika, migrace a změna životního stylu,
2. Nástup nových technologií,
3. Ekonomické změny a efekty globalizace na ekonomický systém vyspělých zemí,
4. Environmentální problematika a udržitelný rozvoj,
5. Klasická BOZP (rizika biologická, chemická, psychosociální, stres, násilí, šikana, zastrašování atd.

V prostoru EU jsou reflektovány pro účely výzkumu následující znalostní mezery a témata:

Nové přístupy k výzkumu

• Rozvoj více holistických pohledů na organizaci práce, včetně podnikových procesů,
• Rozvoj výzkumu formou implementace a intervence s přímým dopadem na profesionální zdraví a bezpečnost na pracovišti, včetně rozvoje nástrojů k hodnocení účinnosti intervenčních projektů v podnicích,
• Efektivní znalostní transfer zahrnující příjemce výsledků v celém procesu od stanovení témat až po implementaci výsledků a řešení,
• Nezbytnost kritické revize existujících znalostí v oblasti BOZP, aby bylo možno implementovat průkazné a objektivní znalosti na pracovní místo,
• Výzkum založený na vztahu mezi kontextovým rámcem, prací a perspektivou zdravého pracovního života.

Multidisciplinární výzkumná témata

• Výzkum pracovních skupin, kterým je potřeba věnovat speciální pozornost, např. chronicky nemocní, zdravotně postižení, obézní pracovníci, ženy, pracující migranti, (včetně zaměření na interkulturní komunikaci o BOZP), alergičtí pracovníci, mladí a naopak starší pracovníci,
• Kombinované expozice fyzikálním, psychosociálním, chemickým, biologickým rizikům a způsoby jejich interakce,
• Výměna informací a koordinace mezi podnikovou zdravotní péčí a léčebnou péčí s ohledem na zdravotní problémy v souvislosti s výkonem práce,
• Rozvoj nových modelů včasné intervence a poskytování alespoň minimální úrovně zdravotní péče v souvislosti s prací u všech zaměstnanců,
• Výzkum modelů včasné intervence a návratu na pracoviště.

BOZP na podnikové úrovni

• Výzkum problematiky udržení zdraví a vyváženosti mezi produktivitou a zdravím na pracovišti, včetně potvrzení zaměstnance jako produktivní hodnotu s její potřebou vlastní realizace a samokontrolní kapacitou,
• Ekonomické aspekty BOZP,
• Výzkum potřeb a přístupů BOZP v malých a středních podnicích, včetně možnosti transferů znalostí v těchto podnicích (typy informací, komunikační a tréninkové potřeby),
• Odpovídající metody stimulace a implementace BOZP managementu v malých a středních podnicích.

Úrazy

• Rizikové faktory vedoucí k pracovním úrazům, identifikace primárních rizik a jejich efektivní prevence. Simulační a modelovací metody k predikci a odhadu úrazů by měly být dále rozvíjeny tak, aby pochopením vlastností a zákonitostí rizik, bylo možno zlepšovat konstrukci strojů a výrobních procesů,
• Způsoby stanovení kultury bezpečnosti na pracovištích.

Psychosociální problémy

• Dopad psychosociálních rizik a účinek změn v managementu a restrukturalizaci s ohledem kvalitu pracovního života a zdraví zaměstnanců,
• Mentální a emocionální zátěž a speciálně deprese jako stále větší problém relativně k jiným problémům,
• Intenzifikace práce,
• Vztah mezi věkem, zdravím a prací a způsob adaptace pracovních podmínek potřebám všech zaměstnanců v podniku.

Fyziologie práce

• Účinek pracovních faktorů na tělesné funkce a patogenese specifických obtíží, např. kardiovaskulární onemocnění,
• Prohloubení znalostí o muskuloskeletálních obtížích a typické časové periodě expozice zdravotním účinkům,
• Rizika směnové práce.

Chemická a biologická rizika

• Měření, epidemiologie, hodnocení a prevence biologických rizik,
• Identifikace populace exponované elektromagnetickým a optickým polím, hodnocení rizika a opatření k prevenci ohrožení,
• Účinky různých typů chemických produktů a rozvoj alternativních testovacích metod,
• Odpovídající měření expozice nanočásticím, hodnocení rizika a účinná preventivní opatření.

Činnost VÚBP, v.v.i., je cílena ve smyslu výše uvedených principů EU k soustavnému rozšiřování poznatkové základny jako objektivního podkladu pro koncepční, legislativní, metodickou a rozhodovací činnost MPSV, ostatních správních úřadů a sociálních partnerů v zájmu zvyšování kvality pracovního života, při respektování konkurenceschopného a udržitelného rozvoje společnosti.

Řada existujících i očekávaných problémů - jako jsou například dopady ekonomické krize, zvyšující se globalizační tlaky na konkurenceschopnost a flexibilita české ekonomiky, rostoucí pracovní migrace, nepříznivý demografický vývoj vedoucí ke stárnutí populace, přetrvávající strukturální problémy na trhu práce a udržování sociálního smíru, nové způsoby organizace práce, nová rizika a jejich vliv na kvalitu pracovního života atd. představují výzvu, a kterou bude muset resort práce a sociálních věcí reagovat. Podpora výzkumných aktivit včetně alokace dostatečného množství finančních prostředků na projekty výzkumu a udržení personálních kapacit se jeví v prostorovém i časovém kontextu jako perspektivní a žádoucí.

ČR se po celkové transformaci, po dopadech ekonomické krize apod. vyrovnává s významnými společensko ekonomickými změnami. Aktivní zapojení ČR do tvorby politik EU, včetně reflexe, zpětných vazeb a vyhodnocování účinnosti konkrétních opatření na národní úrovni v oblasti BOZP, která je významnou součástí celé sociální politiky, předpokládá kvalifikované řízení BOZP a pružné reagování na dynamické změny ve sféře práce a pracovních podmínek (měnící se formy práce, tlak na flexibilitu, nová rizika v souvislosti s novými technologiemi apod.), zvyšující se tlak na konkurenceschopnost ekonomiky apod.

Reakce na tyto procesy musí být založena na kvalitní vědecko-výzkumné práci při uplatňování širšího multidisciplinárního přístupu. Průřezový charakter problematiky, jehož ústředním tématem je člověk v různých pracovních a souvisejících životních situacích předurčuje využívání poznatků širokého spektra odborností, přírodních, technických, ekonomických, právních, sociologických, psychologických, lékařských a dalších věd.

Systém podpory VaV se v této oblasti obecně vyznačuje nedostatkem financí při stále setrvávajícím tlaku na tuto specifickou oblast výzkumu způsobenou nerespektováním jeho odlišností od ostatních věd a jeho nezbytnosti pro udržení sociální soudržnosti dynamicky se vyvíjející české společnosti. Možnosti komercializace vědy a výzkumu v této oblasti jsou velmi malé. Poptávka po řešeních a výsledcích věd zabývajících se BOZP je v podstatě omezena na stát, případně na odborné a vysoké školství, neziskový sektor.

Rozvoj a podpora výzkumu BOZP celkově umožní zdokonalení integrovaného systému řízení dané oblasti, umožní koncentrovat know how, intenzifikovat tvořivý potenciál, realizovat potřebný multidisciplinární přístup, budovat progresivní informační systém BOZP a efektivně poskytovat informace, zajišťovat osvětu a propagaci, vytvářet moderní výchovně vzdělávací centrum, rozvíjet domácí i zahraniční spolupráce v této oblasti, aktivní účast na domácích a mezinárodních projektech, v národních i mezinárodních institucích, sdruženích, výborech, pracovních skupinách s obdobnými cíli, zájmy a zaměřením, umožní komplexnější poskytování poradenství, komplexnější zpracování analytických prací, návrhů metodik z oblasti BOZP pro státní orgány a instituce, provádění auditů systémů řízení BOZP, komplexnější posuzování a tvorbu projektů, expertizní a znalecké činnosti jak pro inspekci práce, tak i pro podnikovou sféru.

Výstupy z výzkumné a vývojové činnosti VÚBP, v.v.i. by měly ve sledovaném období napomáhat podnikajícím subjektům k adaptaci na neustálý a zrychlující se proces změn, hledat míry regulací (úpravu pracovních vztahů a pracovního práva), optimalizovat rozdělení pravomocí, hledat společné zájmy a rozvíjet vzájemné vztahy, iniciativu, motivaci, participaci, důvěru a zainteresovanost příslušných stran, podporovat investice do lidského kapitálu.

3. Rámec pro vymezení priorit výzkumu

Výzkum bude směřovat k rozšíření poznatkové základny pro strategické rozhodování vrcholových orgánů, k usměrňování dalšího vývoje (podklady pro legislativní činnost, tripartitní jednání apod.), vytvoření řady doporučení a metodik pro podnikovou sféru, vytvoření prostoru pro diskusi v odborné i široké veřejnosti, k informačnímu a osvětovému ovlivňování cílových skupin (změně přístupů a postojů k dané problematice).

■ Stát (EU) jako subjekt odpovídající za utváření bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek

Cílem výzkumné a vývojové činnosti, vedle nosného výzkumu pracovních rizik a jejich prevence, je také vytvářet systematickou podporu:

• programovým opatřením vlády ČR v oblasti BOZP (příprava, realizace, vyhodnocování),
• revizím či novým právním úpravám BOZP (podklady pro tvorbu a novely právních předpisů), tvorbě doporučujících metodik apod.,
• zajišťování zpětných vazeb (vyhodnocování opatření, efektivnosti jednotlivých aktivit, nástrojů a prostředků)
• ekonomiky v oblasti BOZP (výzkum, vývoj a ověření nástrojů sledování nákladů
  a ztrát, efektivnosti výdajů na prevenci) na celospolečenské i podnikové úrovni, hodnocení ekonomického rozměru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• zpřístupnění informací a poznatků o BOZP (prevenci rizik) podnikatelské sféře
  a široké veřejnosti prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií,
• zvyšování povědomí a změny postojů veřejnosti, managementu, zaměstnanců, OSVČ k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jakožto nedílné součásti řízení kvality a určujících prvků hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti (osvěta a propagace, kampaně apod.),
• prosazení kvalitního celoživotního učení a vzdělávání v oblasti BOZP,
• využívání podpůrných motivačních a stimulačních nástrojů – dobrovolných programů k zavádění a zvyšování kultury bezpečnosti práce (Bezpečný podnik, Zdraví podporující podnik, Společenská odpovědnost podniků),
• zdokonalování monitoringu stavu a vývoje BOZP, informačního a znalostního systému, systému analýz a prognóz,
• zdokonalování odborných expertiz, výkonu znalecké činnosti, auditů BOZP, poradenství,
• zdokonalování řízení BOZP na všech úrovních, řízení průmyslového rizika,
• pro transfer nových poznatků ze zahraničí (EU, OECD) a prezentaci národních koncepcí a výsledků výzkumu v oblasti BOZP na mezinárodním poli,

■ Podnik v sociálně ekonomickém systému (environmentální chování, kultura bezpečnosti, společenská odpovědnost)

Priority v oblasti výzkumu budou zejména zahrnovat možnosti a způsoby účinné prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání, a to na základě dlouhodobých analýz jejich příčin. Velmi významný bude výzkum zaměřený na předcházení poškození svalové a kosterní soustavy (MSD) a také na prevenci psychosociálních rizik. Problémy související se špatným duševním zdravím představují v současné době čtvrtou nejčastěji se vyskytující příčinu pracovní neschopnosti. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do roku 2020 se deprese stane hlavní příčinou pracovní neschopnosti.

Výzkum se bude zabývat změnou forem práce - analýzou dopadů nových forem práce, technologií a nových rizik na kvalitu pracovního života, případů expozice, identifikací příčin a účinků včetně návrhů koncepce preventivních opatření. Konkrétně se bude jednat o nebezpečné látky, rizika související s několika křížovými faktory (například organizace práce a koncepce pracovišť, ergonomie, kombinovaná expozice fyzickým a chemickým činitelům) a případná rizika spojená s nanotechnologiemi (materiály a novými výrobními technologiemi) či působení aerosolů na lidské zdraví (např. ve vztahu k syndromu nemocných budov apod.).

■ Člověk v pracovním systému (vztah k riziku, chování, postoje, motivace, ochrana…)

BOZP a obecněji zvyšování kvality pracovního života ve smyslu konkrétního manažerského problému má řadu dimenzí, např. právní, ekonomickou, organizačně personální a v neposlední řadě i dimenzi sociálně psychickou a kulturní. Tyto nakonec uvedené dimenze se tykají především chování pracovníka a příčin tohoto chování. Postoje a jednání pracovníka v práci mohou významně ovlivňovat jakoukoli řízenou změnu, ať už ve směru zvyšování výkonnosti organizací nebo ve směru omezování či rozšiřování bezpečnostního zajištění práce.

– obvyklé jednání pracovníků, jednání vedené převládajícími zvyky, pracovní postoje,

– jednání v nových, neobvyklých, mimořádných situacích,

– normy chování (myšleno zejména nepsané, nebo specifické interpretace psaných) týkající se pracovního výkonu a definice pracovních povinností,

– definice a interpretace pracovních rizik a nebezpečí pracovníkem,

– tolerance pracovníka k riziku v práci,

– hodnoty pracovníků,

– pracovní cíle z hlediska individua, očekávání a pracovní motivace.

Porozumění instrukcím (informacím); způsoby komunikace…

SPECIFICKÉ CÍLOVÉ SKUPINY

• Starší pracovní síla (ergonomie, služby,…)
• Zdravotně handicapovaní (fyzicky, psychicky)
• Gender (ergonomie)
• Mladá pracovní síla (úrazy, rizikové chování,...)
• Imigranti (BOZP, pracovní podmínky, agenturní zaměstnávání,...)

SYSTÉMOVÉ OKRUHY

• Řízení, sociální dialog, komunikace (vertikální a horizontální), společenská odpovědnost (integrace zdraví+bezpečnost+environment+společenství)
• Právo – novela ZP, návrh zákona o BOZP (věcné okruhy, ergonomie,…), úrazové pojištění
• Kontrolní a donucovací mechanizmy (metody, postupy IP; výcvik IP – komunikace,...)
• Služby BOZP – způsobilost a kvalita poskytování (znalostní a informační podpora),…

4. Hlavní tématické okruhy výzkumu BOZP v letech 2011 – 2017

1. Vývoj a změny podmínek práce a jejich vliv na pracovní úrazovost a nemocnost
2. Nové formy rizik a ohrožení člověka v pracovním systému
3. Uplatnění znalostních systémů v oblasti BOZP

5. Návrh nosných dlouhodobých projektů výzkumu v jednotlivých okruzích

1. Vývoj a změny podmínek práce a jejich vliv na pracovní úrazovost a nemocnost

1.1 Prostorová, časová a věcná ohniska pracovní úrazovosti a nemocí z  povolání

– systematický výzkum úrazovosti a nemocnosti v okresech s nejvyšší mírou úrazovosti a nemocnosti (příčiny výskytu ve sledovaném období a možnosti prevence).

1.2 Vývoj a změny charakteru práce a pracovních podmínek v ČR

– vývoj metody pro celkové zmapování stavu i zachycení trendů změn charakteru práce, pracovních podmínek (rizik) pro další prohloubení a specifické zaměření výzkumu

2. Nové formy rizik a ohrožení člověka v pracovním systému

2.1 Nové formy rizik a ohrožení člověka v pracovních systémech – možnosti prevence

– přírodní pohromy, nárůst meteorologických extrémních výkyvů

– výzkum chování a jednání v nových, mimořádných situacích, hodnocení a zvládání rizik; návody, metody, postupy zajištění BOZP v těchto situacích (zaměstnavatelé, starostové, krizové štáby…)

– výzkum rizik spojených s novými materiály zaměřený na dokonalé studium tohoto fenoménu, zjištění nejnovějších informací o jejich toxických vlastnostech a v neposlední řadě také navržení postupů pro odhad možných následků při různé délce expozice.

2.2 Výzkum kombinovaného působení rizikových faktorů, holistický a ergonomický přístup k hodnocení stavu pracovního prostředí

– rizikové faktory pracovního prostředí působí komplexně na pracovníka a tím na úroveň jeho bezpečnosti a zdraví. V dosavadní praxi stále přetrvává sledování rizikových faktorů, jako jednotlivých izolovaných prvků pracovního systému a nehodnotí se jako komplex a kombinace jejich působení. Tím může docházet ke značnému zkreslení při hodnocení celkové situace. V některých případech může takové hodnocení vyznít jako optimální stav, protože všechny jednotlivé faktory jsou v tzv. přijatelných limitech, ale přesto jejich kombinované působení může vytvářet vysoký potenciál ohrožení jak pracovníka samého, tak jeho spolupracovníků, ale také okolí podniku.

3. Uplatnění znalostních systémů v oblasti BOZP

3.1 Preventivní programy BOZP a možnosti jejich využití v ČR

– způsoby využití ve světě (zkušenosti); jejich zpracování, zaměření, obsah, forma, metody, nástroje, prostředky, zapojení subjektů, koordinace, způsob financování, pilotní ověřování; návody a metodiky.

3.2 E-learningová výchova kultury bezpečnosti a prevence rizik (od MŠ po dospělost)

– vytvoření funkčního systému, produktů.

3.3 Zvyšování profesní kompetence poskytovatelů služeb BOZP zejména v oblasti školení zaměstnanců

– vývoj modulových nástrojů, pomůcek, manuálů (jednotné/vzorové pro obory činnosti a obdobný charakter práce); výcvik komunikačních, prezentačních dovedností.

3.4 Znalostní systém BOZP a PZH

– vývoj znalostních systémů zaměřených na oblast BOZP a PZH cílených na specifické skupiny uživatelů (malé a střední podniky, státní správa apod.); nad znalostních systémem podpora tvorby sociálních a komunitních sítí odborníků k dané problematice; analýza a vývoj optimálního prostředí pro integraci různých externích datových zdrojů a tvorba datových skladů; analýza a vývoj komponent pro data mining a reporting